Do stavby klubovny vložili skauti mnoho sil, ale přesto bylo potřeba vydělat peníze. Středisko získává v roce 1968 nabídku na placené zbourání starého domku pana Kříže – klempířství v ul. E. Beneše u řeky v místech dnešního parkoviště.
Z vyprávění Rudolfa Rouska
Osobně jsem objekt přebíral, předávala mi ho celá městská komise vedená předsedou soudruhem Pázlerem. Na zbourání mělo město určeno 60 000 Kčs a tuto částku nám po zbourání vyplatilo. Boural kdo mohl. Skauti z celého střediska, občané, kteří si tam chodili nabourat cihly na stavbu vlastních domků.
Stavba mostu v Malé Skalici , v pozadí dům, který skauti bourali (1953 – foto Josef Andrejsek)
Kácení stromů na stavbu a další detaily z přípravy
Zmíněných 60 000 Kčs by na stavbu klubovny nestačilo ani tenkrát. Okresní úřad schválil dotaci 50 000 Kčs, okresní rada Junáka přispěla cca 25 000 Kčs, 10 000 Kčs získali skauti za klubovnu na Žižkově kopci zabavenou v roce 1950, ze které si JZD udělalo slepičárnu. Na klubovnu bylo potřeba získat řezivo. To zajistil od státních lesů skaut – lesník Otto Berger. U Stárkova a u Bohdašína oldskauti (Švejdar, Reichert , Rousek, Urbanec, Horký, Mrázek a další) dřevo natěžili. Milan Štor jej vozil do České Skalice na pilu, kde skauti měli brigády na skladování prken.
Kácení stromů na klubovně (1968)
Kde měla klubovna stát a jak měla vypadat
Skautský domov měl stát jinde a měl vypadat jinak, než jednešní stav. Původně skauti domluvili s městem pozemek na "ostrově" mezi náhonem a řekou (před dnešní klubovnou zahrádkářů). Jindřich Brzobohatý dostává nápad zakoupit bývalé tenisové kurty na konci Podhradní ulice (dnešní Pivovarská).
Původní stavební plán klubovny
Z vyprávění Rudolfa Rouska
Umluvili jsme Jiřího Bendu (dnešního souseda klubovny), který vedl stavební odbor na městě, a klubovnu jsme postavili podle mého návrhu přesně na základy, které tam zbyly po původní tenisové šatně. Bylo to riskantní umístění, protože v té době byl vyhotoven v tomto místě projekt na most přívodní komunikace k dálnici. To se naštěstí nevyplnilo.
Dostavění klubovny a její zabavení komunisty
Vyzdění stěn z plynosilikátů bylo provedeno za jediný den mohutnou akcí – brigádou celého střediska i s dopomocí rodičů členů. Za dva roky, od r. 1968 do prázdnin r. 1970, byla hrubá stavba hotova, i s bouráním domů a sháněním peněz trvala dva roky. Po prázdninách r. 1970 se již ale nekonaly skautské schůzky. Klubovna byla zabavena a předána soudružce Lanyové včetně nevyčerpaných 61 000 Kčs, dále 1 222 Kčs v hotovosti a další skautský materiál (kánoe, vysílačky, stany, spací pytle). Za skalické skauty předával klubovnu Ladislav Havrda. Jelikož byla klubovna pod střechou a zabez pečená proti rozkrádání, bylo městským národním výborem rozhodnuto o jejím dokončení a předání do služeb Pionýra a SSM.
Nová klubovna před zabráním komunisty (1970)
Z vyprávění Miroslava Švejdara
Na dodělání klubovny na příkaz tehdejšího předsedy MNV soudruha Šlapáka museli tehdejší ředitelé místních závodů posílat určitý počet zaměstnanců. Jednou jsem byl přítomen veřejnému zasedání MNV, kterého se účastnil tehdejší soudruh předseda ONV Polák. Tam vytkl soudruhu Šlapákovi, že se nestydí posílat staré lidi na dostavbu klubovny, když ji skauti pořídili postavit za dva roky. Svazáci ji pořádně nedostavěli ani za dvacet let.
Stav klubovny po restituci
V letech 1970 – 1989 byly v rámci akcí "Z" dodělány omítky a vnitřní povrchy v klubovně, a přistavěna na sever část s WC, sprchou a kuchyní. Nutno podotknout, že v současné době tato přístavba činí potíže. Oproti skauty stavěné hlavní části budovy je tato přístavba celá křivá, pravý úhel zde neexistuje. Podlaha je oproti hlavní části budovy o 30 cm níže. Kanalizace se čas od času ucpe, jelikož jde v některých místech do protispádu. Kvalita prací dodnes demonstruje vztah stavebníků ke klubovně. SSM a Pionýři užívali klubovnu zcela bezpracně a mírně řečeno nezodpovědně, čemuž odpovídal i stav, ve kterém ji skauti v roce 1990 přebírali.
Z vyprávění Miroslava Švejdara
Klubovnu nám vrátili ve špatném stavu, například proražené dveře, za klubovnou spousta lahví od alkoholu. Na ploše před klubovnou měli postavené dvě chaty – stavební buňky, které nám nabídli ke koupi za pro nás nepřijatelných 80 000 Kčs. Stále se tam scházeli a užívali na účet Junáka elektřinu i vodu. Nakonec jsem jim chaty od energie odpojil a donutil je, aby si je odvezli.
Stavba přístavby v 90. letech
Hned v 90. letech skauti na severní straně budovy dostavěli patro, a využívali jej jako sklad (od roku 2007 dodnes jako malá tělocvična). Dále dostavěli dřevnou dílnu a sklad na severní straně budovy. Skauti taktéž koupili pozemek – svah severně za klubovnou.
Přístavba skladu za klubovnou (1993)
Zápis stavu stavby přístavby ze skautské kroniky (1995)
Dostavba skladu a věže
V areálu stále zůstávalo "nesmrtelné" dědictví velkého betonového základu po pionýrských chatkách. Jelikož sklady (na severní straně v přízemí a v patře) nedostačovaly a byla snaha tyto prostory využít lépe (v patře jako tělocvičnu, dole jako dílnu), bylo rozhodnuto o využití onoho základu. Na části postavili skauti v roce 2007 sklady, nad částí kryté podstřeší pro práci venku i za nepříznivého počasí. Výstavbu vyjednával, podobně jako před lety klubovnu, Rudolf Rousek. Dřevo zajistil Hubert Polonček, odkornění dělali skauti sami s přispěním i těch nejmenších. Základní nosnou konstrukci udělali tesaři. Dřevěné opláštění, okna, dveře, vrata plechovou střechu vytvořili skauti a roveři pod vedením skauta a truhláře Milana Fischera. U vchodu do areálu bylo na místě již ztrouchnivělé táborové věže (přivezené z tábora na Borové r. 1998) rozhodnuto o vybudování "tréninkové věže". V roce 2007 tak vznikla 7 metrů vysoká lezecká stěna na straně jedné a lezecká síť na straně druhé. Vše na nově vybudovaných betonových patkách a se střechou. Profesionální tesaři dělali základní konstrukci. Dokončení celé stavby opět zvládli skauti svépomocí pod vedením Milana Fischera. Chyty a jištění stěny montoval profesionální dodavatel.
Přestavba patra
V roce 2010 se stalo nešťastné nedorozumění, kdy stavební odbor v České Skalici pochybil a povolil stavbu nové plynové stanice na pozemku Junáka bez vědomí střediska. Rychlým zásahem se podařilo vyjednat posunutí (již probíhající!) stavby více k severnímu okraji, a i díky podpoře právní služby z ústředích orgánů Junáka byl cíp pozemku odprodán plynárenské společnost RWE. Peníze za prodej kousku pozemku byly uloženy k dalším úsporám z minulých let připraveným na uhrazení velké přestavby klubovny. Na přestavbu přispěli i podniky Farmet a Ametek, město Česká Skalice, část financí byla získána z grantů Ministerstva školství skrze ústředí Junáka. V průběhu let 2014 – 2015 byla vyměněna elektroinstalace a oba komíny. Vše svépomocí, komíny zajistil Milan Fischer, elektro David Rýdl a Ludvík Mühlstein. Na velikonoční svátky roku 2016 byla spuštěna velká přestavba, kdy byl kompletně vybourán interiér klubovny, stěny i stropy zatepleny novou izolací, vyměněna elektroinstalace, vystavěny nové příčky. Vše bylo dobrovolnou prací a s velkým nasazením všech za svátky hotové. Na stavbě se podíleli i menší skauti. Nové modřínové opláštění fasády skauti natřeli sami, sami zajistili stavbu lešení. Montáž fasády byla již hrazená jako zakázka a zbudoval ji Milan Fischer s brigádníky v létě 2016.
